09 - Využití vizuální / experimentální poezie ve škole
09. Didaktický projektPragmaticko-komunikační obrat k jazyku se projevil nejen v lingvistice a experimentální poezii, ale i v přístupu k umění ve výtvarné výchově. Nejde už jen o dosažené znalosti nebo řemeslné dovednosti, umění je dnes chápáno jako významný nástroj porozumění mezi lidmi.
Moje tematická řada Slovo-obraz, zkoumající spojení písma a výtvarna (přičemž odráží vývoj experimentální poezie) je zaměřena na:
- Rozvoj schopnosti myšlení o znacích.
- Rozvoj citlivosti pro vnímání písma jako samostatného výtvarného prvku a pro vnímání kulturního kontextu.
- Rozvoj schopnosti ověřovat komunikační účinky vizuálně obrazného vyjádření.
Nad to je tato tematická řada zaměřena interdisciplinárně, dá se mnohdy použít především v hodinách literatury.
09.1 Posvátné zářezy
Výtvarná výchova, 45 minut (lépe 2x 45 minut).
Základní seznámení se vznikem hieroglyfů a s druhy znaků. Podle přiložené tabulky žáci rozpoznají a sestaví z fonetických hieroglyfů kartuši se svým křestním jménem. Kresba tuší a dřívkem - důraz na kontrast černých znaků a bílé plochy (dřívko zajistí dostatečně zajímavou linku), snažit se vystihnout „posvátnou" strnulost a vznešenost znaků (obr. 143).
Prožitek z hieroglyfů jsem doplnil vlastní tvorbou „hieroglyfické básně" jako rébusu.
Stejnou hodinu jsem realizoval na dětském táboře tematicky zaměřeném na příběh Mojžíše a vyvedení Izraelců z Egypta (pro děti od 3. do 9. třídy), tam byly hieroglyfické znaky součástí koloritu celého tábořiště, tématu jsme mohli věnovat víc času a prožitek z písma byl silnější.
Na tuto hodinu by mohla navázat ještě jedna vyučovací jednotka věnovaná hieroglyfům. Zde by žáci tvořili další znaky - piktogramy (buď podle skutečné předlohy nebo vymyšlené) na minimálně plochu jedné A4 na výšku v pěti vodorovných řádcích. Do těchto vodorovných řádků by pak organicky včlenili svoji kartuši jako svislý sloupec - jako první mezostichy v historii písma (viz Moschionova stéla). Takto zpracované A4 od všech žáků mohou tvořit celou stěnu pokrytou hieroglyfy. Aktivní žáci mohou navíc vytvořit barevné postavy bohů či králů na celou plochu A4, která dodá hieroglyfické stěně další estetický náboj.
09.2 Domorodé písmo s užitým uměním
Výtvarná výchova: 3x 45 minut
Na první pohled nesrozumitelné znaky v sobě mají sílu a tajemství. Uchvacují neobvyklým estetickým tvarem a probouzejí fantazii, co se pod tím kterým znakem ukrývá. Vymyslet domorodé písmo vypadá na první pohled snadno, jak jsme však zjistili, chce to docela soustředění. Znaky vymyšlené domorodé abecedy se samozřejmě nesmí opakovat (což na obr. 144 není dodrženo), měly by esteticky působit jako jednotný celek a jednotlivé znaky by od sebe měly být dostatečně rozlišitelné. Domorodé písmo může být ideografické i fonetické. Aby se nový znakový systém dostatečně propracoval, je potřeba tomu věnovat aspoň 2 vyučovací jednotky. Ve třetí hodině vymodelujeme hliněné korále do filigránského náhrdelníku, který bude sadou těchto novoznaků. Je tu i souvislost s evidentní poezií Jiřího Koláře - každý korálek je originální znak, každý v sobě nese poselství jako např. uzlové písmo indiánů a Kolářovy předmětné básně. Domorodé nerozluštěné písmo fungovalo i jako inspirace pro tvorbu novoznaků lettristů (obr. 145).
Písmo bylo součástí užité tvorby už od svého vzniku a i první vizuální poezie se vázala primárně na užitné předměty - viz disk z Faistu a vizuální básně řecké Antologie (až sekundárně byly psány do knihy).
09.3 Labyrintové básně
Výtvarná výchova nebo literatura: 45 minut (pro reprezentativnější zpracování raději 2x 45 minut) - nerealizováno
Labyrintové básně byly od antiky po baroko nejrozšířenější druh vizuální poezie s přesahem do poezie konceptuální. Na základě jednoho dlouhého nebo několika málo (do 20 písmen) kratších slov co nejabstraktnějších by žáci měli permutací vytvořit centrální, ustupující či centrální labyrint (tyto pojmy bych na příkladech ozřejmil). Mohou použít i novoznaky, které vytvořili v minulých hodinách. Vzniknou tak „meditace", hlubší zamyšlení a zastavení nad prazákladními pojmy.
Pro inspiraci bych napsal na tabuli pojmy jako: slovo, pravda, naděje, bezmoc, spravedlnost, moudrost, krása, svět, víra apod. Do lavice by žáci měli k ruce etymologický slovník, aby dostali lingvistický základ pro estetické zhodnocení pojmu či slovních spojení. Jako východisko by napsali v několika větách, proč se zamýšlejí právě nad tím a tím pojmem (to jim bude na závěr sloužit i k reflexi práce).
Labyrinty mohou být komponovány nejen klasicky do čtverce a kosočtverce (i když vytvořit kosočtverec s vážným obsahem je pro adolescenty na našich školách problém, obr. 146), ale i do kříže, hvězdy a složitějších forem (obr. 147). - figura by však měla souviset s obsahem pojmu - rozšiřovat ho či být s ním v opozici. Vzniká tak nejen hra s významem, ale i hra s optickými vlastnostmi opakujících se znaků (právě z toho těží op-artové kreace experimentálních básníků).
Po ukončení žáci napíší aspoň jednu větu, jestli se jejich chápání pojmu během tvorby labyrintu obohatilo, rozšířilo, změnilo.
09.4 Osvobozená písmena
Výtvarná výchova: 2x 45 min (možno zařadit i v hodině literatury při probírání Marinettiho futurismu)
Ve vývoji vizuální poezie se dostáváme do předválečné avantgardy. Zde je na místě při zmínce o písmu zdůraznit vliv principu „osvobozených slov" na další vývoj vizuální kultury.
K vyzkoušení účinku osvobozených slov pro začátek použijeme jen dvě písmena - iniciály jména a příjmení. Z nich vytvoříme na jemný papír kompozice pomocí frotáže. Snažte se ve svých kompozicích najít různé možnosti v postavení vašich iniciál vůči sobě - vyjádřete především futuristický rozruch, chaos, pohyb (obr. 148).
Osvobozená slova měla obrovský dopad na uvolnění typografie v plakátovém umění, ale i pro básníky znamenala velkou revoluci. Pokusíme se vytvořit plakát-báseň z osvobozených slov, které nejsou zapojeny do věty, které spolu vytvářejí na ploše stránky různé vazby podle toho, jakým směrem se vydá oko diváka. Je zde možno použít i dadaistický princip tvorby poezie - vytahování nastříhaných slov z klobouku a jejich skládání do náhodných kompozic. Téma takových kompozic je opět rozruch, chaos, pohyb (obr. 149).
Formou plakátu s „osvobozenými slovy" jsme s žáky 4. ročníků gymnázia zpracovávali téma sociální reklamy v rámci projektu Jiná priorita (viz www.muzeum-umeni-benesov.cz/jina-priorita ) Je to interdisciplinární téma - nabízí se možnost propojení výtvarné výchovy s literaturou, rodinnou výchovou či dějepisem (např. role propagandy v totalitě). Prací na rozhraní reklamy, literatury a sociologie se otevřela možnost k diskuzi. Podle fakultní učitelky měly práce zaměřené na účinek skrze písmo větší efekt a ucelenější formu, než práce s fotografií.
09.5 Úvod do experimentální poezie
Výtvarná výchova nebo literatura: 45 minut:
1. Před začátkem hodiny dám na stůl cosi kulatého pod šátkem.
Zopakovat, co žáci vědí o písmu; jak vznikla naše latinka; vyzdvihnout estetické kvality písma.
2. Písmo funguje jako významový znak i jako grafický znak - na základě toho vznikají vizuální básně, např. kaligramy (historické či Apollinaire), typogramy (Havel), konstelace (Gorminger).
3. Z ukázek vyvodit znaky vizuální poezie v opozici ke klasické poezii - vše zaznamenat na tabuli.
Krátce se zastavíme u těchto tří autorů, shrneme si zásadní rysy jejich vizuálních básní a poukážu na kulturní souvislosti jejich doby (proč vůbec vznikly takovéto kreace).
4. Měly by zaznít tyto znaky: vnímání básně jako celku najednou (opticky) x klasická báseň se dá vnímat jen lineárně, postupně; použito málo slov většinou bez vět; báseň vzniká ze vztahů v prostoru stránky x klasickou báseň tvoří vztahy ve větě; hraje si s jazykem, ozvláštňuje ho.
5. Pokus o vlastní vizuální báseň: Nejdříve bude každý minutu psát asociace, které mají spojeny se slovem NIC.
6. Od každého žáka napsat jedno jeho slovo na tabuli, vznikne tak myšlenková mapa k pojmu NIC.
7. Na podkladě tohoto konceptu žáci vytvoří vizuální báseň. Vyberu nejpovedenější, a pokusíme se o rozbor myšlenkové koncepce a provedení vizuální básně (obr. 150).
8. Nakonec předvedu svou experimentální báseň na téma NIC (viz „Na počátku-dle Fausta" vizuální i fónická báseň).
9. Shrnutí základních pojmů o vizuální poezii.
Jako bonbónek na závěr odkryji báseň-objekt/3D konstelaci - kolážovanou lebku „Pocta Jiřímu Kolářovi" (obr. 151), krátce se zmíním o chiasmáži při putování lebky po třídě.
Protože tato hodina tvoří základ pro pochopení experimentální poezie, je důležité se na ni víc soustředit. Reflexi na tuto hodinu mi poskytli kolegové učitelé v rámci semináře Rozvoj didaktických dovedností:
Klidný projev, uklidňující hlas, žáci sice hodní, ale ve zlobivé třídě by to nezabralo; víc přitvrdit. Začátek teoretický, ku prospěchu věci to ale vyústilo v aktivitu - to získalo pozornost žáků. Klást víc otázek. Nebál jsem se tabule, dobře i vtipně zaznamenaný vývoj písmene A. Velké plus byly poznámky na tabuli: v čem se liší vizuální poezie od normální, a že na to přišli žáci z textu sami. Víc konkretizovat, rozebrat si třeba jen 2 básně z ukázky (ne se dívat globálně na celou stránku, na A4 se lehce roztříští pozornost). Bezvadné propojení Vv a Čj. Víc se pohybovat po třídě a ptát se jich přímo v lavici. Zdynamizovat lekci, výklad se až příliš roztáhl. Víc času věnovat jejich výtvorům, aby si to vzájemně ukázali a ohodnotili. Téma koncipované docela odborně, hodina by byla spíš už pro střední školu (plánováno pro 9. třídu ZŠ). Celou hodinu na stole ležela zakrytá pomůcka, vyvolávala u některých napětí, co se pod šátkem skrývá, a skutečnost byla překvapivá (víc ale usměrnit posílání kolážované lebky po třídě, aby se vrátila vcelku:-).
09.6 Kaligramy, typogramy, konstelace
Úvod
Výtvarná výchova nebo literatura: 45 minut
Kaligramy jsou střešním pojmem pro historickou vizuální poezii (antické technopaegnie a pozdější carmina figurata), avantgardní vizuální básně (zejména Apollinairovy) a typogramy z 60. let 20. století. Básně kaligramů ještě mají strukturu věty, ale forma už se pod vlivem Apollinairových surrealistických asociací rozvolňuje. Typogramy jsou pak rozvolněné formy kaligramů, kde slova už netvoří věty, ale vztahy vznikají prostorovým uspořádáním slov do figury. Kaligramy i typogramy mají ale stále tvar více nebo méně reálné figury - oproti konstelacím, kde jsou slova v prostoru uspořádána do abstraktnějších vztahů (obr. 152).
Při tvorbě kaligramů s žáky je nutné se vyvarovat prvoplánovité popisnosti, k níž forma figury často svádí! Za poetický kaligram či typogram ať nikdo nevydává např. figuru houby, kde klobouk tvoří opakovaná slova „klobouk" a nohu tvoří slova „noha". Toto je jen mechanická banalita a odstrašující případ slepé cesty experimentální poezie (sám jsem takový přístup na našich školách zažil).
Figura a text by měly tvořit na sobě částečně nezávislé struktury - jedna by měla obohacovat druhou, jedna vyplývat z druhé.
Já
Výtvarná výchova: 2x 45 min
Nejdříve si napište na papír aspoň 5 slov, které se vám vybaví, když se řekne JÁ. Od každého žáka napíši jedno slovo na tabuli. Na vzniklé myšlenkové mapě se ukázalo, že se v našem „já" skrývá cokoliv - od fotbalu, diskotéky, přes vztek, sobectví, radost, po třeba kamarády či rodinu. Se vším tím teď můžeme pracovat v naší kompozici (obr. 153).
Nejdřív si namalujte na dvě čtvrtky dvě plochy - jedna bude promalovaná studenými barvami, druhá teplými. Potom si rozříznete brambor na dvě půlky, do jedné vyřežete velké tiskací „A" (čárka se doplní ručně) a na druhou půlku vyřezejte „J" - tady pozor, ať je stranově obráceně. Tím si vytvoříte dvě litery (tak se tisklo v počátcích knihtisku, jen litery byly z kovu a byly o mnoho menší). Plošky písmen nabarvíte temperami a uděláte zkušební tisk, na něm poznáte, co je potřeba případně odříznout, upravit. Na plochu studené barvy zkuste tisknout teplými barvami a naopak (obr. 154). Nakonec hledejte v kompozici z těchto písmen to, co jste napsali na začátku hodiny; práce může vyústit i v hlubší sebereflexi a v diskuzi o egoismu, zdravém sebevědomí, altruismu apod.
Báseň-rébus
Výtvarná výchova, literatura, případně hudební výchova: 45 min (vhodné jako souhrnná lekce na závěr určitého bloku)
Zvláštní typ typogramů jsou básně-rébusy, vyžadující po čtenářovi určitý kulturní rozhled a interpretační vtip. Z probraných malířů či spisovatelů si vyberte takového, kterého chápete, který je vám blízký - uděláte mu „portét z písmen jeho jména". Portrét však nebude představovat obličej, ale jeho „styl", jeho uměleckou metodu. Viz Jiří Kolář: Gersaintův vývěsní štít (obr. 155) nebo Václav Havel v Antikódech. U abstraktních výtvarných umělců je zadání snazší, protože se pohybujeme na vizuální rovině; u spisovatelů a zvlášť u hudebníků bude portrét těžší, protože vyžaduje změnu roviny, změnu vyjadřovacího kódu - vyžaduje to od žáků větší míru abstrakce, což je kolikrát složité, ale určitě ne nezvládnutelné, a výsledek může stát zato.
Lettristické konstelace
Výtvarná výchova: 2x 45 min
Důraz na estetiku na úkor významu - to jsou lettristické konstelace. Písmo se tu stává vysloveně výtvarným prvkem a ponechává si jen velmi málo ze svého literárního významu. Z písma se však dají vytvářet úžasné kompozice, jak už jsme poznali v díle např. Eduarda Ovčáčka. Vytvořte si šablonu z patkového písma Arsis a komponujte nahodile či do kruhu, čtverce, spirály atd. jediný znak, až do abstraktní konstelace či struktury (obr. 156). Mimo papíru můžete v jiných hodinách pro zvlášť zajímavé kompozice použít trika, ubrusy, záclony apod. a vytvořit si textilní lettristický design.
09.7 Pocta Jiřímu Kolářovi
Výtvarná výchova: 2x 45 min
Jiří Kolář je krom jiného objevitelem různých druhů koláže. Jeden druh koláže je tvorba plochy z rozloženého textu tak, že vzniká jednolitá plocha, nepřetržitý text s minimem volného místa - tzv. chiasmáž. Ta může byt realizována na plochu, ale také jako reliéf i na trojrozměrný objekt.
Vytvořte na svůj osobní předmět také takovou jednolitou plochu, jako ozvláštnění všednodennosti. Nastříhejte si či lépe natrhejte hromádku novinového písma, aby v nich bylo co nejméně bílého místa, písmena vybírejte stejné tloušťky, velikosti a typu. Na menší hromádku si můžete připravit písma odlišného charakteru nebo kusy nějakých obrazů, které vás při hledání v novinách zaujaly. Vybírejte pečlivě, aby se k sobě případný obraz a plocha hodily. Na jednolité (homogenní) ploše z novinového písma se dá totiž skvěle komponovat jak s jediným obrazem, tak s několika výraznými písmeny, znaky či odlišnými plochami (obr. 157).
Výsledek, když se provede precizně, vytváří jednak vkusný design, jednak celý proces ukazuje na hodnotu slova v soudobé kultuře a dává této tvorbě konceptuální rozměr - slov se všude válí spoustu jako odpadu, přitom každé má velkou cenu jako vrcholný produkt lidského intelektu; my je v chiasmáži „recyklujeme" do nového celku.
09.8 Další nerealizované náměty
Evidentní básně
Výtvarná výchova či literatura: 2x 45 min
Vyjděte si na procházku do okolí, cestou vymyslete báseň o nepotřebných/použitých věcech, které po cestě najdete - alespoň 40 stejnorodých kusů, z nichž se dá vybírat: oblázky, listy, nedopalky, víčka, papírky od bonbónů atd. Tuto báseň po „sbírací procházce" zapište; snažte se ať má pravidelný rytmus a námět dotýkající se nalezených věcí či sbírací procházky. Tuto báseň posléze „přepište" (nalepte) pomocí sesbíraných věcí. Vznikne asambláž kolářovské evidentní básně konkrétní syrové reality dnešních všedních dní (obr. 3, 99).
Jiří Kolář je přímo studnicí experimentů. Co nápad, to námět na nevšední hodinu výtvarné výchovy (případně literatury) - cvokogramy, analfabeto-gramy, slepecké básně, uzlové básně, básně-návody atd.
Peripatetická báseň Karla Adamuse
Výtvarná výchova či literatura: 45 min
Opět vyjděte na procházku do okolí. Tentokrát však nebudete nic sbírat, budete při chůzi psát. Snažte se zaznamenat konkrétní myšlenku - např. verše z Erbenovy Kytice. Rytmus veršů se vám však během procházky změní na záznam rytmu chůze, délky procházky, únavy i možná na záznam o povětrnostních podmínkách (pokud začne pršet nebo vám papír uletí:-). Náhoda dává peripatetickým (a větrným) skladbám neobyčejnou živost a přesvědčivost, neopakovatelnou podobu (obr. 126). Jsou záznamem změny, pohybu těla a hlavně pohybu myšlenky.
Land-artové básně
Zkuste změnit školní park po určitou dobu na poetické místo, jakým je např. Little Sparta od Johna Hamiltona Finlaye (obr. 88). Nebo zkuste na lyžařském kurzu či na škole v přírodě vytvořit ve sněhu veliké cestičky (labyrinty) ze slov, nebo Ovčáčkovy ohnivé znaky (možno i bez sněhu, obr. 158) - obojí ideálně na takové pláni, která je viditelná z vyvýšeného místa nad krajinou.
Báseň-socha, prostorová instalace
Výtvarná výchova či pracovní dílny (případně fyzika): 2x 45 minut
Pomocí odporového drátu vyřežte stejně vysoká písmena z polystyrenu (jako cihly). Hotová písmena by bylo dobré natřít načerno (pozor, nepoužívat spreje na bázi acetonu, rozpouští polystyren). Poté je nasnadě postavit společnými silami (nejlépe několika tříd, z nichž každý dodá své polystyrenové písmeno a pár jednotlivců z nich sestaví dohromady) např. Babylonskou věž (obr. 159), nebo abstraktní prostorovou instalaci. Písmena v prostoru a v nadživotní velikosti mají monumentální účinek.
Performance se třídou
Výtvarná výchova, literatura či jiný humanitní obor: 45 minut + čas na přesun (a jedna vyučovací jednotka jako motivace k akci a k technickému plánu).
Na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava bych chtěl s třídou vytvořit nápis „Umění je na nás" - na místě, kde stála betonová písmena jako „sofistikované lavičky" od týmu Milana Knížáka (obr. 160). Nápis by byl proveden plochou barevnými křídami (nutno vyžádat pro tuto akci povolení), časem by nápis zanikl, ale důležitý je zážitek ze společné akce, společné vymýšlení strategie, společný cíl. Umění může totiž lidi sbližovat a být formou komunikace není tedy úplně nanic:-) (Komunikace pochází z latinského communicare = sdílet, dělit se, radit se.)
Fónická báseň
Výtvarná výchova, literatura či hudební výchova: 45 minut.
Z vizuálních či konceptuálních básní se kolikrát dá udělat zvukový výstup, který je interpretací a přehodnocením výchozího materiálu. Můžeme si to zkusit s Burdovou strukturální básní na téma „R" (obr. 161) - každý žák bude představovat jedno pole (celkem jich je 23) a to bude „vrčet" 8 vteřin. Popřemýšlejte nad pauzami mezi jednotlivými fonémy, intonací, barvou hlasu, dechem, polohou těla - inspirujte se postavením písmen v poli. Na závěr, až každý „odvrčí" svoji sloku, udělejte 10 vteřin společné recitace. Vhodné bude tuto fónickou kreaci nahrát a případně ještě zmixovat.
Počítač jako plátno i štětec
Výtvarná výchova (v počítačové pracovně), informatika: 45 minut
Pomocí počítače lze bez problému zkoušet experimenty od labyrintových básní a carmina cancellata, imago-poem až po futuristické koláže/plakáty.
Zkuste vytvořit ze znaků tabulky ASCII své jméno, zkuste vytvořit originálního „smajlíka", zkuste vytvořit kybergrafitti (pro začátek třeba vystínovanou kouli) pomocí optických vlastností písmen.
Pro pokročilé: zkuste naprogamovat flash-animaci „Partitury pro auditivní báseň na jméno Baudelaire" (viz Vrh kostek. Uspořádali Hiršal J. a Grögerová B. Torst, Praha 1993. Str. 372-394) a dotvořit k ní audio stopu (nejlépe jako fonetickou báseň reagující na dané obrazy). Zkuste tuto animaci udělat interaktivní - báseň se bude odvíjet dál podle pohybu myši na obrazovce či podle „gestického" psaní na klávesnici.
Výsledek rozšiřte po internetu...
Báseň-kniha
Výtvarná výchova: 45 minut (v případě instalace 2x 45 minut).
Viděli jsme různé experimentální přístupy ke knize jako básni - ať už to bylo vyškrtání slov a ponechání pouze interpunkčních znamének (Nobel Prix) nebo třeba prořezávání stránek a vnik nových textů v průhledech (Novák, Kolář). Kromě klasického formátu knihy můžeme vyzkoušet práci se svitkem (původní starověká forma knihy, zachovaná zejména v židovské kultuře). K tomu nám výborně poslouží pokladní páska (šířka roličky cca 38 mm). Na ni se dá psát „nekonečný" proud asociací, na ní se dá rozvinout dlouhá konstelace z několika opakujících se slov - vzhledem k starobylosti formy svitku zvolíme i starobylé myšlenky (obr. 161). nebo prapůvodní neznámé znaky. Dá se do ní také krásně dělat propalovaná „frotáž", pokud máme kde nažhavit železné litery. Nakonec se z takové nekonečné básně-knihy dá udělat i land-artová instalace, kdy báseň roztáhneme podél silnice, lesem či loukou.
Kaligrafický body-art
Výtvarná výchova, literatura či jiný humanitní obor: 2x 45 minut
Lekcí podporující multikulturní výchovu může být kaligrafická kresba na tělo dle fotografií původem perské umělkyně Shirin Neshat (obr. 162). Její fotografie a videoprojekce velmi sugestivně přibližují západnímu člověku ožehavá témata jako postavení ženy v islámu, svatá válka, tělesnost apod. Důležitou roli v jejích kreacích hraje perské písmo na těle jako symbol kultury, jež je pro nás na jednu stranu krásná, na druhou stranu nepochopitelná. V první vyučovací jednotce bychom se naučili několik znaků z perské poezie (silnou tradici má zde i poezie vizuální), přitom bych uvedl některá fakta o Persii (Íránu) a kultuře islámu (nutno se na to teoreticky dobře připravit a přistupovat k tématu citlivě). V druhé vyučovací jednotce by si žáci pomalovali ruku (pokud to zvládnou, tak obě) naučenými perskými znaky, nakonec společně vytvoříme fotografické symbolické kompozice (ruce zakrývající tvář, ruce prosící, ruce bránící se...).
Celé dílo Shirin Neshat je vlastně odrazem vlastního osudu muslimky žijící na Západě. V Íránu se necítí dobře a je jasné, že tam by svá díla tvořit nemohla. V cizině se jí však stýská. Stává se tak jakýmsi pojítkem mezi Východem a Západem, balancuje mezi tradičními hodnotami a výzvami současného rychle se rozvíjejícího světa. Autorka disponuje náhledem do obou kultur (ovládá i vizuální jazyk obou) a v dnešním světě plném předsudků a nejasných až nepravdivých informací je pro obě strany cennou zprostředkovatelkou. Díky tomu, že lidé v Persii vyznávají větev islámu zvanou šía, ve které je povolené zobrazování, jejich výtvarné umění se neomezuje pouze na rostlinné ornamenty, svou tradici v něm mají i portréty lidí.
http://www.ta-gita.cz/jine-psani/iranka-ktera-nahani-husi-kuzi/
A tak dále - možností, jak využít objevy experimentální poezie ve škole, je mnoho. Tyto objevy jsou pro žáky (i učitele) velmi zajímavé, mnohdy aktivizační a navíc často přesahují i do jiných předmětů - dají se tak využít jako interdisciplinární náměty pro projektové vyučování.
Nutno ale vždy promyslet jejich didaktické využití, aby z promyšlených experimentálních metod nezůstaly jen prázdné formy, byť efektní. Umělcem může být dnes sice každý, o to víc ale záleží na myšlenkovém bohatství vznikajících kreací. Za hodnotné dílo se nedá považovat úplně cokoliv - vždycky záleží na kontextu, v němž funguje. Na to bych položil v experimentální tvorbě zvlášť důraz - na kontexty, na vztahy.
09.9 Prezentace na školních výstavách
Pro pedagogy:
- Žáci si veřejnou prezentací připomenou, co vlastně v hodině vytvořili, k čemu to sloužilo, jaký to má účinek, co je jak hodnoceno.
- Podpořit či zvýraznit sepjetí se světem diváka, aktualizovat námět.
- Dodržet jasný koncept námětu, nevnášet do něj svévolně své další koncepce.
- Dostatečně ozřejmit koncept díla - uexperimentálních tendencí je kolikrát zajímavější myšlenka/ námět než výsledek.
- „Povznést se" nad prezentační plochu - využít netradičně výstavní prostor (instalace neodmyslitelně už patří kvýrazům experimentální poezie).
- Promyslet možnost galerijní edukace - sexistencí pracovních listů k výstavě vzrůstá možná aktivita žáků/diváků, možnost prožít si to jinak, pracovní list navíc zůstane žákům vsešitě (či portfóliu) jako memento výuky/akce.
POZNÁMKY:
Použitý materiál z hodin výtvarné výchovy pochází z mé jarní praxe na ZŠ Vodičkova a podzimní praxe na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici (obě v Praze). Dále jsem část tematické řady Slovo-obraz prezentoval na pedagogickém semináři Rozvoj didaktických dovedností v roce 2006, na svých poetických workshopech v roce 2007 a 2008, dále také při své práci ve volnočasovém zařízení pro děti a mládež při KC Maják v letech 2006-2009.
Portfólio pro žáky na záznamy konceptů z hodin, materiálových zkoušek, nápadů z okolní vizuální kultury a „výstavní deník" bych do svých tříd chtěl zavést - bez zpětné sebereflexe nemají experimenty ve třídách přílišný dopad. Výtvarné umění ve výchově by nemělo být „na nic", ani by to nemělo být jen vyplňování „prázdně", pouhá zábava - umění je mnohdy hra s porozuměním, je to komunikace. A ke komunikaci patří zpětná vazba, proto je reflexe naší tvorby tak důležitá.
Sémiotika ve výtvarné výchově. Poststrukturalistická sémiotika, její metodologický aparát a terminologie, výrazně ovlivňuje teorii výtvarné výchovy a diskuse o ní. V popředí zájmu nestojí, co který znak (symbol) znamená, ale jak je tvořen jeho význam, jak se význam proměňuje ve vztahu ke kontextům jeho vznikání, které kontexty jsou určující, kdo vytváří význam, kde je význam situován, jak probíhá dohoda o záměrech a interpretacích díla, atd. „Sémiotika poskytuje učitelům výtvarné výchovy nejen metodu, jak zapojit děti do sociálního, interaktivního potenciálu umění, ale poskytuje i cesty k prozkoumávání vztahů mezi slovem, obrazem, zvukem a dalšími mody vnímání , tak jak jsou využívány v multimédiích či instalacích. ...To, že děti porozumí, jak systém znaků funguje, jim umožní nejen uvažovat o obsazích či technice vlastního výtvarného díla, ale hlavně o celém jejich jednání a životní praxi; mohou považovat dívání se a vytváření za metody vynořování významu, a to významu jako nástroje komunikace."
Nicholas Addison, (Art and Design Group, Institute of Education University of London), 1999.