Domů > Poezie > Duchovní > Duchovní - holý text

Duchovní - holý text

Žeň je žeň
Pole již zbělelo ke žni,
dnes je příhodný čas.
Jsme sice občané běžní
- Bože, vyžeň si nás!

Pole již sténá tence:
„Nesečkám na jeseň..."
Z občanů stvoř si žence
- vyžeň je, žeň je, žeň!




Hlas
Průtrž! Mrak krvácí a bouře burácí,
hromy řinčí, vichry křičí;
třeskutý virvál; strašlivý příval
rve, řádí, zuří, tvář hoře chmuří
prudce a skuhravě, v rachotu a vřavě,
tam nezní Boží hlas.

Nad ševel milejší deštík vše konejší,
šepot prýští, šustot sviští,
jako sen z šalvěje nesměle se směje;
šum zpívá, šelestí, šveholí o štěstí,
dál sálá laskavě, tiše a šuškavě,
tak volá Ježíš nás.




Pokora
Jen ona pravda,
co vzdá se svého práva,
jen ona pravda
je opravdu ta pravá.

 

Jen ona víra,
co hloubku duše svírá,
jen ona víra
nikdy neumírá.


Jen ona láska,
co laská, když ji bodnou,
jen ona láska
je láskou láskyhodnou.


Jen ona krása,
co neví o své kráse,
jen ona krása
kráse podobá se.



Rodina
Co je rodina?
Socha od Augusta Rodina,
úrodná půda, lásky doména,
zároveň křehounká rostlina,
někdy do koutku schoulená,
jindy zas statná, vznešená,
mozaika, kde každá část je samojediná,
však jedna k druhé skvěle přilíná,
milost, jež spadla nám do klína,
měkkost, již nevměstnám do jména,
jedno tělo jak od mistra Rodina.
- Boží rodina.



Svaté světlo
Ty jsi světlo,
Ty jsi teplo,
Ty jsi plamen,
jenž mě mne,
jenž mě hněte
v temném světě
- posviť na mne,
posvěť mne.




Já - češtinář
Spletl jsem se v mnohém:
sám sobě jsem si byl bohem
a tak trochu bohém.

Nemoh jsem to vystát!
A tak od dob, co znám Krista,
jsem spíš Boží bohemista.




Blaze bláznům
Blaze těm, co pouští
s důvěrou do vln chléb svůj.
Blaze těm, co touží
sloužit druhým stůj co stůj.

Blaze těm, co sází,
když sklizeň je nejistá.
Blaze vám - mí drazí
- blaze bláznům pro Krista.



Iluze (List Jakubův 1,23-24)
I přišel muž k hladině,
jež krásně zrcadlí,
a tu zkoumal nečinně
svůj obraz přepadlý.
Iluze vitality.
Snad zmírá zaživa?
Což chaos do rtů vrytý
i srdce prožívá?!
I opustil muž břehy,
šel spravit své chyby.
Však vize krásy, něhy
již za pár chvil chybí.




To je život!
Život
- to je pes,
jenž rád se rve a
neštěká.
Život
však je přec
nejlepší přítel
člověka.

Ježíš
je život,
cesta i pravda
odvěká.
Život
je Ježíš
- nejlepší Přítel
člověka.




Modlitba básníkova
Ty dej nápad,
já dám slova
- složím díla
sametová...

Já dal ruce,
Tys dal Ducha
- dýchá báseň
jednoduchá!

 

 


Čtvrtčas rozpadu
Nejsme první, druzí, třetí,
obvykle jsme čtvrtí...

Nejdem dovnitř, obcházíme
periferní čtvrtí...

Nesem sotva sami sebe,
čas nás půlí... čtvrtí...

 



Být darebákem
Nad čím špekuluje
běžný dareba?
Jak a koho sbalit,
kde vzít na chleba...

...a pod brajglem srdce
toho dareby
porád vyčuhuje
touha po Nebi.

 

 


Cenzura
Zaznělo z tisíců hrdel:
„S rájem nám polibte pr...!"

Jeden stesk zní nevysloven:
„Já chci ráj, ne moře ho...!"

 

 


Bufeťák lidských duší
Kulturní společnost
celou věčnost
chrchlá tuny odpadu
a na skládce a ve skladu
se to všechno kupí a kypí,
přehrabuje a vyhazuje,
vše se lisuje a šrotuje,
šrotuje, co tu je
na dně.
Je mi z toho špatně
a nevidím už lidskou duši,
spíš ji tu a tam tuším.
A já se nedám!
Hledám

 



Prosba před čtením
Mé srdce hladoví,
mé nitro lační!
Můj duch je takový
- můj Bože, začni
sytit mě přízní svou,
plnit mě Slovem,
ať proudy vytrysknou
v mém srdci novém!

 



Tmavá
V dobách zmatků, nejistoty,
tak jsi to Ty,
kdo mne vede
v šedé.
Veď mě!

V časech, kdy mne sžírá závrať,
zvrať vše tak, ať
jsme si věrni
v černi.
Pane, veď mě!

Ve dnech temných jako peklo,
přes vší vzteklost
ať stát zvládnu
v prázdnu.
Pane, veď mě ve tmě!

Ty jsi tím, kdo mě staví
mimo stín, Ty jsi pravý
Pán.
Veď mě!

 



QUO (co to) vyVÁDÍŠ?
Pádím pouští,
pádím vádím.
(S Kristem mi to
sotva vadí:)

Pádím roštím,
harampádím.
(Pádí Moštík,
Jan či Radim...)

Cíl je jEDEN.
Tam se sešli.
(Můžeš pádit
taky, chceš-li:)

 



Vír a střed zájmů
Do víru vesmíru,
do víru vášní,
neskládám svou víru,
raději básním
o středu života,
o něj mi běží,
motám se přímo tam
- tam kde je Ježíš.

 



Duše
Svou duši zvednu,
před Pánem vyliji
a On mne naplní,
zří-li ji
prázdnou až ke dnu.

 



Trest a milost
Jako trest za minutí cíle existence
neutuchající smrt se na nás chystá.
A zcela naopak působí Boží milost,
jejímž darem je život skrze Krista.

 



Ozvuky Jeho srdce
Bronzové srdce bije v sedmý den.
...buch buch buch buch...
A v mojí hrudi roztepává sten.
...buch buch buch buch...
Bolest i radost rozezněl ten zvon.
...buch buch buch buch...
Mé srdce bije, neboť trpěl On...
...Bůh Bůh Bůh Bůh...

 


Na počátku (konečném)
...na konci bude SLOVO.
To SLOVO bude Bohem.
Jím stvoří zemi novou,
vše v okamžiku pouhém.
Tím utne lidský hovor,
ukončí každou hádku.
Bůh má poslední SLOVO,
co bude na počátku...

 



Dovolená v Egyptě
Z otroků jsou svobodní,
s Hospodinem ženou
ven v zem zaslíbenou...

Kdo nečeká zázraky
a nevěří tomu,
stále vězí v otroctví,
nesměřuje domů.

 



Abeceda stvoření
Andělé
B
C
D
E
F
G
H
I
Jsou o trochu víc než
K
Lidé, Lidé
M
N
O trochu víc než
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Zvěř

 

 


Mé setkání s Absolutní Jedničkou
(v kybernetickém kódu)
000000000000000000000000!
0000000000000000000!
ANI MNE NEHNE
PRIDAT SE K JEDNE
000000000000000000
00000000000000000000?
NAKONEC NULA
PRECE SE HNULA
000000000000000000000...
K JEDNICCE HNE SE
A JE Z NICH
10.

 


Čas
Veškeré dění pod sluncem
má svůj čas,
z ječného semene
vzejde ječný klas,
ječmen ten pak ve svůj den
vzroste a zesílí
-neboť veškeré dění pod sluncem
má určenou chvíli:
je čas příchodu - je čas k odchodu
je čas milovat - je čas bojovat
je čas opustit - je čas odpustit
je čas radosti - je čas bolesti
je čas hrát si - je čas k práci
je čas mlčet - je čas křičet
je čas objetí - je čas oběti
je čas sázet - je čas sklízet
je čas bořit - je čas tvořit
je čas bdění - je čas snění
a je čas žít - i čas zemřít

 



Seber si kus NEBE
Každá věc, co je veliká,
v sobě má mraky rizika:
Když chceš mít jasno o životě,
kolikrát tápeš v nejistotě.
Když v mlhách spatříš velký objev,
všelicos bude proti Tobě.
Když hledáš Nebe se vší péčí,
skrývá to v sobě
NEBE_ZPEČÍ!

 



Poznání
Když život pluje proti,
smrt po proudu se pustí.
Pak nelze poznat pramen!

Však dá se nalézt ústí...

 

 


Milostný trojúhelník
„Čím jsme Bohu blíž,
má drahá,
tím spíš moje dráha
protne Tvou
až jednou
spolu splynem v jedno."

„Čím jsme Bohu blíž,
můj drahý,
tím spíš naše dráhy
se protnou
až jednou
spolu splynem v jedno."

 



Bez Tebe
Bez Tebe mé duši něco schází.
Bez Tebe se dusím z plných plic.
Bez Tebe mé nitro je jen prázdnou frází.
Bez Tebe, můj Pane, nejsem nic...

 

 


Vánoční melodram
Mrazivý vzduch mi chladí hrdlo;
dnes je noc, kdy se mnohé mění,
kdy se rozdává nekonečné jmění,
kdy je čas snění
a kdy v nás měkne, co dřív ztvrdlo.

Jdu přes náměstí plné světel,
ztichlé po všem tom divém shonu,
unaven nemám, co bych dodal k tomu,
že už chci domů.
...a že mi duši cosi hněte.

V teple verandy odpočinu,
chlad ale v ještě ve mně běsní.
Je noc všech přání (splněných i vězni),
jenom já nesním,
zase jsem dostal jen dar splínů.

Naslouchám... v dálce prýští píseň,
jemná - jako by zpíval anděl,
v hloubi zahoří, až sám jsem se zarděl.
...sním na verandě
o zvěsti, co mi tiší trýzeň.

Děkovný vzdech mi hladí hrdlo;
dnes je noc, kdy se mnohé mění,
kdy se rozdává nekonečné jmění,
kdy je čas snění
a ve mně měkne, co dřív ztvrdlo.


Slovo poznáš po ovoci

Strom se pozná po ovoci

- dobrý nese plody skvoucí.

Stejně i mé slovo chce

nésti dobré ovoce.

 

Para

Kdo se to se mnou párá?!

Kdo se to se mnou furt

každej den zabejvá?

Pro koho nejsem pára (nad hrncem)?

Pro koho nejsem jen

masa kus na vejvar?

 

Kdo se se mnou vejš drápá?

Kdo mě z mojí špíny

každej den pozvedá?

Pro koho nejsem trapák (bez srdce)?

Pro koho nejsem jen

pitomej nezbeda?